Trendy tvorby webu 2026: co je povinnost, co trend a do čeho investovat

Většina toho, co se o webech v roce 2026 píše, je marketingový šum. Pár věcí má ale reálný dopad na vaše prodeje i na to, jestli se nedostanete do problémů se zákonem. Mezi trendy tvorby webu 2026 patří hlavně tři: povinná přístupnost podle Evropského aktu přístupnosti, přísnější nároky na rychlost a nástup umělé inteligence ve vyhledávání. Tady najdete orientaci, co je povinnost, co je trend a kam dát peníze – a podle čeho poznat, jestli vám stačí pár úprav, nebo už je čas na redesign.

Co se v roce 2026 reálně mění pro majitele webů a e-shopů

Když odfiltrujeme buzzwordy, zůstanou tři novinky, kterým se vyplatí věnovat pozornost. První je povinná přístupnost: Evropský akt přístupnosti (EAA) zavádí jasná pravidla pro e-shopy a další online služby pro spotřebitele. Druhou je rychlost měřená přes Core Web Vitals, která ovlivňuje jak pozice ve vyhledávání, tak chování zákazníků. Třetí je AI ve vyhledávání, kolem které vzniká hodně očekávání, ale i hodně nedorozumění.

Děje se to v době, kdy český online trh roste. Česká e-commerce dosáhla v roce 2025 obratu přibližně 206 miliard Kč, což je meziroční růst o 6 % (data APEK a Heureky). Konkurence sílí a laťka na kvalitu webu se zvedá. Právě tohle jsou trendy, které stojí za to brát vážně, na rozdíl od módních designových vlnek, které za rok zastarají.

Klíčové je rozlišovat trend od povinnosti. Přístupnost je pro e-shopy a část online služeb zákonná povinnost. Rychlost je trend i konkurenční výhoda zároveň. A optimalizace pro AI je oblast, kde se vyplatí investovat do základů, ne honit jednotlivé nástroje.

Povinná přístupnost webů: Evropský akt přístupnosti (EAA)

Evropský akt přístupnosti (směrnice (EU) 2019/882) se v Česku uplatňuje přes zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který je účinný od 28. června 2025. Neznamená to ale, že přístupný musí být každý web.

Koho se to týká? Zákon dopadá na vyjmenované služby pro spotřebitele. Pro běžné firmy jsou nejdůležitější služby elektronického obchodu, tedy weby a mobilní aplikace, přes které spotřebitel uzavře smlouvu na dálku – typicky e-shop nebo online objednávka služby. Dále sem patří třeba bankovní služby, elektronické komunikace, prodej e-knih nebo osobní doprava. Čistě prezentační web, na kterém nic neprodáváte a nic se přes něj neobjednává, pod zákon zpravidla nespadá. Pravidla platí pro každého, kdo nabízí služby spotřebitelům v EU, bez ohledu na to, kde firma sídlí.

Výjimku mají mikropodniky poskytující služby. Za mikropodnik se považuje firma, která má méně než 10 zaměstnanců a zároveň roční obrat nebo bilanční sumu nejvýše 2 miliony EUR (definice podle nařízení (EU) č. 651/2014). Jakmile máte deset a více zaměstnanců, nebo obrat i bilanční sumu nad 2 miliony EUR, výjimka neplatí. Do počtů se navíc započítávají i propojené a partnerské firmy.

A co „odklad do roku 2030“? Ten se netýká starých webů obecně. Přechodné ustanovení (§ 28 zákona) umožňuje do 28. června 2030 poskytovat beze změny jen služby podle smluv uzavřených před 28. červnem 2025. E-shop, který po tomto datu prodává novým zákazníkům, musí požadavky splňovat už teď – ať je nový, nebo starý. Dozor nad e-shopy má Česká obchodní inspekce.

Co přístupnost prakticky znamená? Jako technické měřítko se používá evropská norma EN 301 549, která pro weby přebírá kritéria WCAG 2.1 na úrovni AA. Web musí fungovat pro lidi s různým postižením a pro asistivní technologie. V praxi jde zejména o:

• funkčnost se čtečkami obrazovky pro nevidomé a slabozraké,
• plnou ovladatelnost klávesnicí bez nutnosti myši,
• dostatečný barevný kontrast textu vůči pozadí,
• alternativní texty u obrázků a smysluplnou strukturu obsahu,
• srozumitelné formuláře s popisky a jasnými chybovými hláškami, včetně celého nákupního procesu.

Modelový příklad: Provozovatel e-shopu s oblečením a dvanácti zaměstnanci si nechal udělat nový web na začátku roku 2026. S dvanácti lidmi už není mikropodnik a prodává spotřebitelům, takže se na něj zákon vztahuje – a to nejen na nový web, ale už i na ten původní, který běžel po 28. červnu 2025. Zahrnout přístupnost rovnou do zadání vyšlo levněji než dodatečné opravy hotového webu.

I když na vás povinnost nedopadá, přístupnost se vyplatí. Web ovladatelný klávesnicí, s dobrým kontrastem a čitelnými formuláři je pohodlnější pro všechny návštěvníky a lépe mu rozumí i vyhledávače.

Rychlost webu a Core Web Vitals: přímý dopad na prodeje

Rychlost není jen technický detail pro vývojáře. Pomalý web ztrácí zákazníky a zároveň hůř funguje ve vyhledávání. Pro rok 2026 platí tyto hranice „dobrého“ výsledku pro Core Web Vitals:

• LCP do 2,5 s – jak rychle se zobrazí hlavní obsah stránky,
• INP do 200 ms – jak svižně web reaguje na interakce uživatele (INP nahradil metriku FID 12. března 2024),
• CLS do 0,1 – jak stabilní je rozložení stránky bez „poskakování“ obsahu.

Hodnotí se 75. percentil návštěv, tedy hodnota, kterou splní aspoň tři čtvrtiny reálných návštěvníků. Pozor na jednu věc: stránka projde, jen když splní všechny tři metriky zároveň. Stačí jedna mimo limit a web v Core Web Vitals neuspěje. Podle Web Almanachu 2025 to na mobilu zvládá jen 48 % webů, nejčastěji neprojdou kvůli LCP.

Rychlost je potvrzený ranking faktor. Google ji zavedl pro mobilní vyhledávání v roce 2018 a Core Web Vitals se staly součástí Page Experience update v roce 2021. Zároveň ale platí, že rychlost není nejdůležitějším signálem. Relevance obsahu, použitelnost a důvěra váží více. Rychlost berte jako základní hygienu, ne jako jediné kritérium.

Pozor na mýtus skóre 100

Častý omyl zní: „Máme v PageSpeed Insights stovku, takže je hotovo.“ Tak to ale nefunguje. Pro hodnocení v Googlu rozhodují field data, tedy reálná zkušenost skutečných návštěvníků z databáze CrUX za posledních 28 dní. Skóre z jednoho laboratorního testu (lab data, Lighthouse) je jen orientační. Skóre 100 v PageSpeed Insights tedy automaticky neznamená, že web splní Core Web Vitals na reálných uživatelích. Jak se rychlost měří v praxi, popisujeme v článku o rychlosti webu.

Jak se rychlost opravuje

Pomalé LCP se nejčastěji řeší optimalizací obrázků a doručování obsahu: moderními formáty WebP nebo AVIF, preloadem hlavního obrázku, atributem fetchpriority="high", nasazením CDN a vícevrstvým cachováním. Častou chybou je lazy-loading hlavního obrázku nad ohybem stránky, který načtení naopak zdrží. Pozor také na pomalý server: vysoký TTFB nelze dohnat žádnou frontendovou optimalizací.

INP se nejčastěji optimalizuje na straně JavaScriptu: rozdělením dlouhých úloh (nad 50 ms), použitím scheduler.yield() a přesunem skriptů třetích stran mimo hlavní vlákno. Pomáhá také async/defer a odložení nekritického JavaScriptu.

AI ve vyhledávání: GEO, AEO a co na to říká Google

AI už je přímo ve výsledcích vyhledávání i v češtině. Google spustil v Česku Přehledy od AI v květnu 2025 a Režim AI (AI Mode) v říjnu 2025. Část dotazů tak dostane odpověď rovnou nahoře ve výsledcích, s odkazy na zdrojové weby.

Vedle klasického SEO se proto mluví o GEO (Generative Engine Optimization) a AEO, tedy o optimalizaci pro generativní a odpovědní AI vyhledávání. Kolem těchto zkratek vzniká hodně marketingového humbuku a slibů, že potřebujete úplně nový přístup.

Oficiální stanovisko Googlu je ale střízlivější. Podle dokumentace Google Search Central neexistují pro zobrazení v Přehledech od AI ani v Režimu AI žádné další požadavky ani speciální optimalizace. Nepotřebujete nové strojově čitelné soubory, „AI textové soubory“ typu llms.txt ani speciální strukturovaná data. Platí stejné základy SEO.

Praktický závěr je povzbudivý. Kvalitní, technicky správný a přístupný web je zároveň dobrá příprava na AI vyhledávání. Když máte v pořádku obsah, rychlost a přístupnost, řešíte tím i většinu toho, co se schovává pod nálepkami GEO a AEO. Vyplatí se proto investovat do základů, ne honit jednotlivé buzzwordy a nástroje, které za rok mohou zmizet.

Mobile-first a česká specifika trhu

Mobil je dnes pro nakupování zcela běžné zařízení a velká část návštěv e-shopů přichází z telefonů. Responzivní web a kvalitní mobilní optimalizace proto nejsou nadstandard, ale základní předpoklad. Pokud web na telefonu nefunguje plynule, ztrácíte zákazníky ještě dřív, než se dostanou k objednávce.

To úzce souvisí s rychlostí. Právě mobilní výkon často rozhoduje o tom, zda zákazník nákup dokončí, nebo odejde. Mobilní zařízení mívají slabší hardware i horší připojení, takže se na nich problémy s rychlostí projeví nejvíc.

Roli hraje i konkurence. Podle žebříčku CzechCrunch rostla v roce 2025 stovka největších českých e-shopů zhruba o 14 %, tedy víc než dvakrát rychleji než celý trh. Velcí hráči nastavují laťku pohodlí a zákazník má z čeho vybírat. Když je váš web pomalý nebo nepřehledný, nebude se s ním trápit – odejde ke konkurenci, která je o jedno kliknutí vedle.

Redesign, nebo jen úpravy? Jak se rozhodnout

Ne každý problém webu vyžaduje nový web. Často stačí cílené úpravy, jindy je ale záplatování starého webu dražší než redesign. Orientačně platí:

Stačí úpravy, když:

• design a struktura webu pořád odpovídají tomu, co firma dělá,
• problém je hlavně v rychlosti (velké obrázky, zbytečné skripty, pomalý hosting),
• systém jde bez potíží aktualizovat a web je v bezpečí,
• potřebujete doplnit nebo osvěžit obsah, ceník či reference.

Vyplatí se redesign nebo nový web, když:

• web na mobilu nefunguje dobře a responzivitu nejde rozumně dodělat,
• systém je zastaralý, nejde aktualizovat nebo ho nikdo neumí spravovat,
• potřebujete nové funkce, například rezervace, katalog nebo napojení na další systémy,
• prodáváte online a přístupnost podle WCAG 2.1 AA nejde do stávajícího webu rozumně doplnit,
• se změnila značka, nabídka nebo zákazníci a web už firmu nereprezentuje.

U redesignu hlídejte jednu věc, na kterou se často zapomíná: pozice ve vyhledávání. Pokud se mění adresy stránek, každá stará adresa musí přesměrovat (301) na odpovídající novou. Před spuštěním si uložte data ze Search Console a po spuštění porovnávejte návštěvnost i pozice, ať případný propad zachytíte hned.

Na co se ptát dodavatele

Než se rozhodnete pro nový web nebo redesign, zeptejte se dodavatele na tři věci:

1. Splňuje web standard WCAG 2.1 AA, pokud na vás dopadá povinnost podle zákona o přístupnosti?
2. Prochází Core Web Vitals na field data (LCP, INP i CLS zároveň), ne jen v laboratorním testu?
3. Je web skutečně mobile-first a funguje plynule na telefonech?

Při rozhodování o pořadí investic dává smysl řešit nejdřív přístupnost a rychlost. To je kombinace povinnosti a přímého vlivu na konverze. Teprve potom přichází na řadu design a experimenty s optimalizací pro AI.

Dobrého dodavatele poznáte podle toho, jak mluví o výsledcích. Pokud vám slibuje „stovku v PageSpeed Insights“ jako důkaz rychlosti, je to varovný signál. Solidní partner dokládá výkon na reálných datech od návštěvníků, ne jen na laboratorním skóre z jednoho testu, a o přístupnosti mluví konkrétně, ne jen jako o módním slově.

Časté otázky

Musí být můj web přístupný podle zákona?

Pokud přes web nebo aplikaci prodáváte spotřebitelům (e-shop, online objednávky) a nejste mikropodnik, tak ano, a to už od 28. června 2025. Čistě prezentační web bez online prodeje pod zákon o přístupnosti zpravidla nespadá. U hraničních případů si nechte výklad potvrdit od právníka.

Platí pro stávající e-shopy odklad do roku 2030?

Ne obecně. Do 28. června 2030 lze beze změny poskytovat jen služby podle smluv uzavřených před 28. červnem 2025. Prodej novým zákazníkům po tomto datu musí požadavky splňovat už teď.

Potřebuju kvůli AI vyhledávání soubor llms.txt nebo speciální značkování?

Pro Google ne. Jeho dokumentace výslovně uvádí, že pro Přehledy od AI ani Režim AI nepotřebujete nové soubory ani speciální strukturovaná data. Rozhodují stejné základy jako u klasického SEO.

Přijdu redesignem o pozice v Googlu?

Nemusíte. Největší riziko je změna adres bez přesměrování. Když staré URL přesměrujete (301) na nové, zachováte obsah, který lidé hledají, a výsledky po spuštění hlídáte v Search Console, riziko propadu je malé. Rychlejší a přehlednější web navíc dává pozicím spíš oporu.

Kolik stojí nový web nebo redesign?

Záleží na rozsahu. U nás začíná jednoduchý web do pěti stránek na 14 900 Kč (2–3 týdny), firemní web s designem na míru na 39 900 Kč (4–6 týdnů) a web s rezervacemi nebo napojením na vaše systémy na 79 900 Kč (6–10 týdnů). Ceny jsou orientační a včetně DPH, detaily najdete u tvorby webových stránek.

Pokud si nejste jistí, kde váš web stojí, začněte první konzultací zdarma. Projdeme s vámi, jestli vás čeká spíš pár cílených úprav v rámci správy webu, nebo se vyplatí nový web. U webů po jiném dodavateli začínáme technickým auditem od 2 900 Kč.